Svěrky a svorky
Rychloupínací svěrky s rozpětím deset centimetrů, truhlářské svěrky typu F s ráčnou, ocelová C svěrka, uzamykatelné upínací kleště i zvedací kleště na desky a kamenné bloky. Rozpětí říká, jak tlustý kus se vejde mezi čelisti, hloubka ramene to, jak daleko od hrany svěrka dosáhne. Čelisti rychloupínací svěrky se dají přetočit a nástroj pak místo stlačování roztlačuje. Zvedací kleště se zavírají vahou nákladu, ale drží třením, takže na mokrém nebo mastném povrchu náklad pustí.
Svěrky a svorky
Svěrka drží kus místo druhé ruky, dokud lepidlo neztuhne nebo než je řez hotový. V kategorii jsou rychloupínací svěrky s rozpětím deset centimetrů a upínací silou devětadvacet kilogramů, truhlářské svěrky typu F s ráčnou ovládané jednou rukou, ocelová C svěrka, uzamykatelné upínací kleště pro svařování a teleskopická svěrka na čela zásuvek. Těla bývají z nylonu s kalenou ocelovou tyčí, čelisti otočné a podložené PVC, aby se neotiskly do dřeva. Patří sem i zvedací kleště na desky a kamenné bloky s nosností tři sta dvacet pět až pět set kilogramů a držák pájecího drátu s přísavkou na desky plošných spojů.
Rozpětí a hloubka ramene jsou dvě různá čísla a plete se to nejčastěji. Rozpětí říká, jak tlustý kus se vejde mezi čelisti, hloubka ramene to, jak daleko od hrany svěrka dosáhne. Na slepení dvou latí stačí velké rozpětí, na přitlačení hrany doprostřed široké desky je rozhodující hloubka. C svěrka má hloubku malou, svěrky typu F a tyčové svěrky výrazně větší.
U rychloupínací svěrky se čelisti dají přetočit a nástroj pak místo stlačování roztlačuje. Hodí se to na rozepření rámu, který se sesedl, na roztlačení spoje, který se má rozebrat, nebo na přidržení dveří. Je to tatáž svěrka, jen otočená, takže za rozpínací nástroj nemusíte platit zvlášť. U modelů s ráčnou přitom pořád ovládáte tlak jednou rukou a druhou držíte kus.
Rada, že se lepený spoj dá utažením zničit, se traduje, ale ručními svěrkami se hladový spoj prakticky udělat nedá. Doporučený tlak na spáru je u měkkého dřeva zhruba čtyři až sedm barů a u tvrdého dvanáct až sedmnáct, což ruční svěrka spíš nedotáhne, než přetáhne. Praktické pravidlo zní nanést tenkou rovnoměrnou vrstvu a dotahovat, dokud se po celé spáře nevytlačí souvislý val. Spoje, které se rozlepí, bývají slepené pozdě nebo s příliš málo lepidla, ne přetažené.
Zvedací kleště se zavírají vahou nákladu, takže čím těžší deska, tím pevněji ji svírají. Drží ale třením, a proto na mokrém, mastném nebo zaprášeném povrchu náklad pustí, a stejně dopadnou, když se ramena rozevřou do příliš velkého úhlu. Pod zavěšeným blokem se proto nestojí a náklad se nevede rukou.