VR brýle
Samostatné brýle, které fungují bez počítače, i modely pro PC. VR brýle dají každému oku vlastní obraz, takže scéna vypadá prostorově a otáčí se s hlavou. Vybírejte podle rozlišení, obnovovací frekvence a nastavení rozteče očí — a počítejte s místem na hraní.
VR brýle
VR brýle mají displeje pár centimetrů před očima a k tomu čočky, které je zaostří. Každé oko dostane trochu jiný obraz, mozek si z toho složí hloubku, a když se otočíte, scéna se otočí s vámi. Kvalita té iluze stojí a padá s tím, jak rychle a přesně brýle sledují pohyb hlavy — a to je taky důvod, proč se u špatně nastavených brýlí dělá lidem zle.
Samostatné brýle mají počítač i baterii uvnitř a nepotřebují nic dalšího: nasadíte a hrajete. Jsou pohodlnější, protože z nich nevede kabel, ale výkon mají omezený tím, co se vejde dovnitř a co uchladí. Brýle pro PC naopak počítají obraz na grafické kartě v počítači a nabídnou vyšší detail a náročnější tituly — jen si předem ověřte, co výrobce žádá po grafice a kolik portů na počítači spotřebuje.
Rozlišení na oko a obnovovací frekvence jsou dva údaje, které stojí za to porovnat. Rozlišení určuje, jak moc bude vidět mřížka mezi pixely, frekvence to, jak plynule scéna běží — a nízká frekvence je nejčastější příčina nevolnosti. Sledujte i zorné pole a hlavně nastavení rozteče očí: pokud čočky nesedí na vaše oči, obraz je rozmazaný po krajích a po chvíli z toho bolí hlava. Ne všechny brýle rozteč nastavit umí.
Než si brýle nasadíte, ukliďte prostor: vymezte si plochu bez nábytku, kabelů a schodů, a nikdy nehrajte tam, kde je za vámi otevřené okno nebo strmý schod. Dělejte přestávky — první hodiny ve VR jsou pro rovnovážný systém novinka a nevolnost odezní snáz, když ji nepřecházíte. Věkové omezení udává výrobce a bývá vyšší, než čekáte; návod obsahuje i upozornění na fotosenzitivní záchvaty, a to si přečtěte, i když se vás netýká.