Olejová a palivová čerpadla
Olejová a palivová čerpadla
Ruční pumpa s hadičkou šedesát centimetrů, bateriové čerpadlo na dva články D nebo šest tužkových, dvanáctivoltový model do zásuvky zapalovače i síťové čerpadlo na naftu o příkonu sto padesát pět wattů dělají v jádru totéž, ale každé jinak rychle. Patří k nim ještě odsávače kapalin s nádobou šest a půl nebo patnáct litrů a ponorná čerpadla s akumulátorem, která se spouštějí rovnou do sudu. Zdroj proudu rozhoduje o tom, kde smíš pracovat: tužkové baterie a akumulátor fungují všude, dvanáct voltů potřebuje auto a síťové provedení zásuvku. Část modelů má pistoli s automatickým zastavením, takže jakmile hladina zakryje malý otvor v hubici, podtlak uvnitř zavře ventil a přetečení nehrozí.
První číslo, které stojí za pohled, je průtok podle kapaliny. Olejová čerpadla tady dávají jeden až čtyři litry za minutu, zatímco ponorná naftová zvládnou třicet až šedesát. Rozdíl je logický, protože olej je hustý a při výměně ho vyteče pár litrů, kdežto nádrž se plní podstatně větším množstvím. Teplota hraje roli také, protože zahřátý olej teče rychleji než studený, takže motor nech před odsáváním pár minut běžet.
Pod jedním názvem se přitom prodávají dvě různé věci a rozezná je jednotka v popisu. Dílenské přečerpávací čerpadlo se udává v litrech za minutu, kdežto náhradní díl do auta se udává tlakem, tedy třemi bary nebo čtyřiceti PSI. Vstřikovací motor potřebuje zhruba dva až tři a půl baru, karburátorový kolem půl baru, takže jedno za druhé zaměnit nelze. Když v parametrech vidíš bary nebo PSI, díváš se na součástku do palivové soustavy, ne na pumpu k sudu.
Nejdůležitější řádek celé kategorie se týká paliva, protože benzin patří jen do čerpadla, které je na benzin schválené. Nafta má podle normy EN 590 bod vzplanutí nad pětapadesáti stupni, kdežto benzin kolem minus čtyřiceti, takže jeho páry se dají zapálit i v mrazu. Levné dvanáctivoltové čerpadlo bývá určené na naftu, petrolej a vodu a schválení pro benzin nemá, zatímco provedení s certifikací ATEX a nejiskřícím motorem ho má. Štítek si proto přečti dřív, než hadici ponoříš, protože tady nejde o výkon, ale o zapálení.
Zvláštní skupinu tvoří odsávače, u kterých je celý smysl v tom, že hadička jde dolů otvorem po měrce a výpustný šroub zůstane zavřený. Ruční pumpa zvládne totéž levněji, jenže u ní musíš stát a pumpovat, kdežto odsávač si podtlak udrží sám. Po práci nech hadici vykapat a starý olej i zbytky paliva odevzdej na sběrném místě, protože do kanalizace ani do popelnice nepatří.