3D skenery
Skener sejme skutečný předmět a udělá z něj digitální model, který můžete upravit a vytisknout. Najdete tu ruční i stolní 3D skenery. Vybírejte podle přesnosti, velikosti snímaného objektu a softwaru, ve kterém sken zpracujete.
3D skenery
3D skener jde opačnou cestou než tiskárna: místo aby předmět postavil, sejme ten, který už existuje, a udělá z něj digitální model. Hodí se, když potřebujete náhradní díl, ke kterému neexistuje výkres, chcete upravit tvar podle skutečné předlohy nebo si uložit fyzický objekt do počítače. Výstupem je síť trojúhelníků, obvykle ve formátu STL nebo OBJ, se kterou dál pracujete jako s každým jiným modelem.
Ruční skenery se s předmětem pohybují a hodí se na větší nebo těžko přenosné objekty — díly karoserie, nábytek, sochy. Stolní skenery naopak předmět otáčejí na točně a nabízejí stabilnější podmínky, a tím i vyšší přesnost, jsou ale omezené velikostí točny. Většina modelů pracuje se strukturovaným světlem, které na předmět promítá vzor a z jeho deformace počítá tvar.
Přesnost se udává v setinách milimetru a je to nejsledovanější parametr — u dílů, které mají někam pasovat, je zásadní, u figurek a dekorací stačí méně. Sledujte ale i rozlišení, tedy jak jemné detaily skener zachytí, a rozsah snímané oblasti, který určuje, jak velký předmět zvládnete na jeden záběr.
Software rozhoduje o výsledku stejně jako hardware. Skener dodá mračno bodů, které je potřeba zarovnat, spojit z více záběrů, vyčistit a zavřít v něm díry. Podívejte se, jestli je software v ceně, jestli běží offline a jaké má nároky na počítač — zpracování většího skenu zatíží grafickou kartu i paměť.
Počítejte s tím, že lesklé, průhledné a černé povrchy se snímají špatně, protože světlo odrážejí nebo pohlcují; řeší se to matovacím sprejem nebo pudrem. Pomůže i rovnoměrné osvětlení bez ostrého slunce a značky nalepené na předmětu, podle kterých skener jednotlivé záběry spojí.