Pryskyřice a formy
Z tekuté pryskyřice a silikonové formy vznikne šperk, tácek, přívěsek i zalitá květina. Najdete tu dvousložkové epoxidové pryskyřice, rychlé UV pryskyřice, silikonové i plastové formy a k tomu pigmenty, třpytky a odměrky. Vybírejte podle tloušťky odlitku, doby zpracování a velikosti formy.
Pryskyřice a formy
Princip je jednoduchý: tekutou hmotu nalijete do formy, ona ztvrdne a vyjmete hotový kus. Mezi tím ale stojí poměr míchání, bubliny, teplota v místnosti a trpělivost — a právě na těch se pozná odlitek, který vypadá jako sklo, od toho zakaleného a lepkavého.
Dvousložkové epoxidové pryskyřice se míchají v přesném poměru pryskyřice a tvrdidla podle váhy nebo objemu; odchylka znamená, že výsledek nikdy pořádně nevytvrdne. Liší se hlavně viskozitou a doporučenou tloušťkou vrstvy: řídké licí pryskyřice zvládnou hlubší odlitky, husté se hodí na zalévání povrchů a šperky. UV pryskyřice tvrdnou během minut pod lampou, ale jen v tenké vrstvě a u drobných kusů.
Silikonové formy jsou pružné, odlitek z nich vyklopíte bez separátoru a hodí se na tvary s detaily. Tvrdé plastové formy drží přesnou geometrii, ale vyžadují separační prostředek. Doplňkem jsou pigmenty, alkoholové inkousty, třpytky, sušené květiny a odměrky s míchátky.
Počítejte s tím, že tlustý odlitek se při tvrdnutí zahřívá a může prasknout nebo zežloutnout — proto se lije po vrstvách. Bubliny vytáhnete jemným ohřevem hladiny, práce se daří při stabilní pokojové teplotě a nízké vlhkosti. Pryskyřice v tekutém stavu dráždí kůži a oči a může vyvolat přecitlivělost, pracujte proto v nitrilových rukavicích a při dobrém větrání, mimo dosah dětí. Bez výslovného označení výrobcem nejsou odlitky vhodné pro styk s potravinami. Řiďte se návodem a bezpečnostním listem konkrétního výrobku.