USB 3.0/3.1/3.2 flash disky
Tahle kategorie sdružuje flash disky s rozhraním USB 3.0, 3.1 i 3.2, protože jde ve skutečnosti o tři názvy pro jednu rodinu standardů, i když ta novější mají navíc rychlejší varianty Gen 2 a Gen 2×2. Sdružení USB-IF změnilo v roce 2019 starší značení, takže dnešní USB 3.2 Gen 1 je totéž rozhraní, kterému se dřív říkalo USB 3.0. Najdeš tu disky s konektorem USB-A nebo USB-C, v kovovém i plastovém provedení a v kapacitách od malých kusů na dokumenty po velké na video. Číslo verze samo o sobě rychlost neurčuje, protože tu u flash disku dělá hlavně paměť uvnitř.
USB 3.0/3.1/3.2 flash disky
Flash disky v téhle kategorii používají rozhraní z rodiny USB 3, které se během let jmenovalo třemi různými způsoby. Najdeš tu klasické disky s konektorem USB-A, modely s USB-C i otočné a výsuvné konstrukce bez krytky. Kapacity sahají od malých disků na dokumenty po velké kusy na video a zálohy celých složek. Označení verze je ale právě tady zrádnější než u jiného příslušenství, a proto se vyplatí vědět, co znamená.
Sdružení USB-IF přejmenovalo celou řadu nadvakrát, v roce 2013 a znovu v roce 2019, takže vznikla tři jména pro jednu rychlost. Původní USB 3.0 se nejdřív přejmenovalo na USB 3.1 Gen 1 a nakonec na USB 3.2 Gen 1, aniž by se cokoli změnilo na rychlosti pět gigabitů za sekundu. Disk s nápisem USB 3.2 tedy může být přesně to samé zařízení, které se před lety prodávalo jako USB 3.0. Vyšší číslo na obalu samo o sobě rychlejší disk neznamená, rozhoduje až doplněk Gen 1, Gen 2 nebo Gen 2×2.
Skutečný rozdíl dělá až označení generace, a to jsou tři různé rychlosti. Gen 1 zvládá pět gigabitů za sekundu, Gen 2 deset a Gen 2×2 dvacet, takže mezi krajními hodnotami je čtyřnásobek. Gen 2×2 ale posílá data dvěma linkami zároveň a ty má jen konektor USB-C. Disk s klasickým obdélníkovým USB-A proto na dvacet gigabitů nikdy nedosáhne, ať má na obalu napsáno cokoli.
O skutečné rychlosti rozhoduje u flash disku spíš paměť uvnitř než samotné rozhraní. Pět gigabitů za sekundu odpovídá 625 megabajtům, jenže po odečtení režie kódování zbývá kolem pěti set, a běžný disk stejně čte kolem dvou set megabajtů za sekundu a zapisuje šedesát až sto. Zápis bývá výrazně pomalejší než čtení, což poznáš právě při kopírování velkého souboru na disk, ne z něj. Proto se vyplatí hledat v popisu údaj v megabajtech za sekundu, ne jen číslo verze.
Zpětná kompatibilita funguje oběma směry, takže disk zapojíš i do staršího portu USB 2.0. Tam ale spadne na čtyři sta osmdesát megabitů za sekundu, což je zhruba desetina toho, co umí Gen 1. Rozhoduje vždycky pomalejší z dvojice, takže rychlému disku ve starém portu ani novému portu s pomalým diskem nic nepomůže.