Formy na pryskyřici
Silikonové i plastové formy na odlévání pryskyřice — na tácky, přívěsky, šperky, těžítka i zalévání květin. Forma rozhoduje o tvaru odlitku a taky o tom, jak bude vypadat jeho povrch. Vybírejte podle hloubky odlitku a podle toho, jestli chcete lesklý povrch bez leštění.
Formy na pryskyřici
Tvar odlitku nevytvoří pryskyřice, ale forma. Kromě obrysu určuje i povrch: co je uvnitř formy hladké a lesklé, bude lesklé i na hotovém kuse, a naopak každý škrábanec ve stěně formy se otiskne do každého dalšího odlitku. Formu proto vybírejte stejně pečlivě jako pryskyřici a chraňte ji.
Silikonové formy jsou pružné, takže odlitek vyklopíte i tehdy, když má zaoblení nebo se rozšiřuje směrem dolů. Většinou nepotřebují separátor a jejich vnitřek bývá leštěný, takže odlitek vyjde lesklý a nemusíte ho brousit. Silikon je ale měkký — ostrým nástrojem se v něm snadno udělá vryp a ten je trvalý.
Plastové formy jsou tvrdé a drží rozměr přesněji, hodí se na rovné hrany a pravidelné tvary. Odlitek z nich ale nevyklopíte, pokud má zpětný úkos, a obvykle je potřeba separátor. Zato bývají levnější a při stohování zaberou míň místa.
Hloubka formy je při výběru důležitější než průměr. Silná vrstva pryskyřice se při tuhnutí sama zahřívá a u hlubokých forem se to může projevit bublinami, zákalem nebo prasknutím; hluboké kusy se proto obvykle lijí po vrstvách a s pauzou. Údaje o maximální tloušťce vrstvy a době mezi vrstvami vždy najdete u pryskyřice, ne u formy.
Formu umyjte hned po vyklopení, dokud na ní zbytky nezaschnou, a nepoužívejte na ni nože ani drátěnky. Skladujte ji naplocho a bez prachu, ideálně přiklopenou. Při práci s pryskyřicí noste rukavice, pracujte tam, kde je odvětrání, a řiďte se pokyny výrobce pryskyřice i formy.