Stolní a pásové pily
Stolní pila vede rovné podélné a příčné řezy v deskách a latích, pásová zvládne křivky, rozmítání i ocelové profily a trubky. U stolní pily rozhoduje šířka záběru a rozvírací klín, který drží spáru otevřenou a brání zpětnému rázu. U pásové pily je klíčová řezná rychlost, protože dřevo běží kolem osmi set metrů za minutu a kov zhruba desetkrát pomaleji. Na ocel patří bimetalový pás s roztečí zubů podle tloušťky stěny.
Stolní a pásové pily
Stolní a pásová pila mají společné to, že stroj stojí a pohybuje se obrobek. Stolní pila má kotouč vystrčený z desky a vede rovné podélné i příčné řezy v prknech, deskách a latích. Pásová pila má nekonečný pás běžící mezi dvěma koly, takže zvládne křivky, rozmítání i profily a trubky z oceli. Přenosné verze obou strojů se vejdou do auta a často se prodávají bez stojanu, který se dokupuje zvlášť.
U stolní pily je nejdůležitější šířka záběru, tedy vzdálenost mezi kotoučem a paralelním dorazem v krajní poloze. Stroje kolem šedesáti centimetrů rozříznou půlku stavební desky, menší přenosné modely končí dřív a hodí se spíš na latě. Druhým údajem je hloubka řezu při pravém úhlu, která u kotouče 210 mm vychází kolem 65 mm. Otáčky kolem čtyř tisíc za minutu stačí na dřevo i plast, na kov je potřeba kotouč určený přímo pro daný materiál.
Nejčastější úraz u stolní pily způsobí zpětný ráz, kdy se řez za kotoučem sevře a prkno vyletí proti obsluze. Proti tomu stojí rozvírací klín, který drží spáru otevřenou a jede s kotoučem i při změně výšky. Horní kryt a západky proti zpětnému rázu se dají sundat, ale při běžném řezu nemají důvod být dole. Posledních pár centimetrů se prkno vždy dotlačí posuvnou tyčí, nikdy ne rukou vedle kotouče.
U pásové pily rozhoduje řezná rychlost, protože dřevo a kov potřebují úplně jiné hodnoty. Dřevo snese pás běžící kolem osmi set metrů za minutu, měkký kov jde na zhruba sto a nerez ještě pomaleji. Proto mají pásové pily na kov plynulou regulaci, zatímco dřevařské si vystačí se dvěma stupni. Hloubka průchodu udává, jak silný materiál se pod pás vejde, u přenosných strojů na kov obvykle kolem 125 mm.
Na kov patří bimetalový pás, protože měkký hřbet snese ohyb přes kola a tvrdé zuby vydrží v oceli. Rozteč zubů se volí podle tloušťky stěny, u tenkých trubek musí být v záběru aspoň tři zuby, jinak se zub vylomí. Materiál drží svěrák a řez se vede bez tlaku, protože pás si tempo určuje sám a přítlakem se jen ničí.